Září 2009

Sasusaku hentai

24. září 2009 v 19:53 | Kreveta |  Sasusaku
Tak a teď něco úchyláckého... :D perex :D

Sakuřina volba 4

24. září 2009 v 19:42 | Kreveta |  Sakuřina volba
Srry liďánkové, ale nemám nápady, a proto povídku píšu až teď. Další díl Naruta by měl být asi o víkendu...teda snad...mno dost keců. Tady Povídka:

Růžovláska si oddychla, když se Sasukemu vrátil normální puls a srdce začalo pracovat tak, jak má. Přemýšlela, co bude dál. Orochimaru jí dál úkol je zabít. Ale ona je nedokázala zabít. Nedokázala se dívat jak trpí. Nevěděla proč. Vždyť už zabila nepočítaně lidí starých, mladých, ale nikdy jí to nedělalo potíže tak, jako teď. Co to s ní je? Rozhodla se, že o tom bude přemýšlet u pár skleniček saké...třeba je z opilosti zabije a bude mít po starostech...
Černovlasý chlapec pomalu otevíral oči. Ležel na něčí postely... Hrozně ho třeštila hlava. Poslední, co si pamatoval bylo to, jak byla všude kolem krev. Potom viděl jen růžovlásku, jak se nad ním vítězně sklání. Chtěl se zvednout, ale nešlo to. Nemohl hýbat tělem. To pude asi tím pádem. Podíval se do prava a tam uvidl Naruta, jak bezstarostně vyspává na gauči. Že by je někdo zachránil? To se mu nezdálo pravděpodobné. Sebral všechny své síly a zvedl se. Pomalu se došoural ke dveřím. Ocitl se na chodbě. Přesně na takové, na které naposledy ležel. Naděje v něm tak rychle sklesla, jak rychle stoupla. Smutně vyšel do místnosti, něco jako salónku, kde viděl Sakuru. Seděla nad lahví saké a pravděpodobně měla už něco vypito. Jakmile spatřila Sasukeho, hned se do něj pustila:
"Co tu děláš? Máš ležet nahoře! Chceš zase zdrhnout? Jako si zdrh předtím? Když si odešel k Orochimarovi? Ani se nerozloučíš? Jen řekneš to svý blbý promiň a utečeš jak malej kluk?!"
"Sakuro, nevíš co mluvíš. Jdi se vyspat."
"Vyspat?! Mě se ale nechce spát." vstala a pomalým krokem došla, se snačnými potížemi za Sasukem.
"Jediný co chci, jseš teď jenom ty." potěchto slovech ho chytila za límec a políbila.
Sasuke neměl sílu se bránit, ale po pravdě ani nechtěl. Líbilo se mu to. A navíc si Sakura nebude zejtra nic pamatovat, tak co na tom?
Polibky jí s radostí oplácel. S vášní, kterou v sobě ještě nezažil. Přirazil Sakuru na zeď. Začal jí pomalu stahovat triko.

00337r7e.jpg SasuSaku image by PicturesAYBlossom

Kdyz Sasuke Sakuře horlivě sundaval podprsenku, Sakura nějak vystřízlivěla a rychle se od něj odtáhla. Asi nebyla tak napitá, jak si původně Sasuke myslel.
"Co to děláš?!" vyjela na něj, zakrívajíc si rukama prsa.
"Co jak jako já dělám? Ty si se na mě vrhla!"
Sakura na to nic neřekla. Čekala, že to je zřejmě pravda. Radši odešla si dát ledovou sprchu. Sasuke se jí ale postavil do dveří a nenechal ji projít.
"Nikam nepůjdeš."
"Nech mě Sasuke a vypadni z těch dveří!"
Sasuke na nic nečekal a hnde byli tam, kde skončili, až na to, že Sasuke Sakuře šeptal do ucha:
"Sakuro, omlouvám se, že jsem odešl. Ty si ale potom také odešla. Hned potom, co jsem se já vrátil. Musel jsem odejít. Cítil jsem se vedle tebe vždy tak nějak slabší. Nikdy jsem to nepochopil...až teď... Ale teď sme tu oba...ty i já. Sakuro já tě miluju. Vždycky jsem tě miloval. Omlouvám se, že jsem to řekl až teď. Pravděpodobně jsem i zavinil tvůj odchod z Konohy."
Po těchto slovech začala Sasukemu rámovat tvář slza...slza lítosti...

DontCry.jpg SasuSaku image by PicturesAYBlossom

Naruto 1 - Uzumaki Naruto

15. září 2009 v 20:02 | Kreveta |  Naruto - manga
Kdysi dávno se zjevil devítiocasý liščí démon. Jediný švih jeho mohutného ocasu mohl drtit hory a způsobovat tsunami. Lidé svolali všechny shinobi, aby bojovali s démonem. Jeden statečný shinobi byl schopen uvěznit démona, ale zemřel. Ten shinobi se jmenoval čtrvrtý Hokage.
Jinak poklidnou Konohou se rozlíhá chlapecký smích.
"Hokage!!!"
"Co je? Dělá Naruto zase nějaké potíže?"
"Ano!! Ten zmetek Naruto znesvěcuje Monument Hokage. A tentokrát čmáranicemi!!"
Pátý si jen oddychl a šel se neochotně podívat na to dílo toho kluka.
Mezitím u Monumentu Hokage:
Naruto Uzumaki byl legrační blonďák v orandžové soupravě. Byl to kluk, který dělal jen problémy. Tentokrát to už ale přehnal. Shinobi se sešli u Monumentu a naštvaně na něj křičeli:
"Hej!! Přestaň dělat problémy!!"
"Nech už toho denodenního otravování!!"
"Za tohle zaplatíš!!"
"Podívej se na to..."
Naruto si ale z toho všeho dělá, jako vždy jen legraci:
"Sklapněte vy idioti!! Žádný z vás by nedokázal udělat něco tak hrozného. Ale já jo!! Jsem neuvěřitelný!!"
Mezitím přichází na dějiště Hokage:
"Bože co to ten idiot zase udělal?
"Za tohle se omlouvám..." pronesl dospělý muž. Byl to jeho učitel...Iruka.
"Hej ty pitomče!" rozkřikne se 3. Hokage. "Okamžitě slez dolů! Měl bys být na hodině!!"
Po úporné přestřelce slov byl nakonec Naruto donucen slézt. Iruka byl na svého svěřence velice naštvaný. Proto dal za trest celé třídě test: Henge no Jutsu.
"Zítra se koná vaše ninja maturitní zkouška!! Ty, Naruto, jsi oba pokusy zatím zkazil! Takže ukaž mi teď svoje Henge no Jutsu!! Přeměň se ve mě!!"
To je otrava...pomyslí si blonďák a pokusí se o přeměnu...Z jeho výtvoru ale nevyjde perfektní mist Iruka, nýbrž sexy blonďatá dívka...Zase jeho další žertík...
"Ha! Říkám tomu sexy no Jutsu!" Naruto se nepřestává smát.
"Idiote! Nevymýšlej tak stupidní jutsu!!" rozkřikne se Iruka. "za trest umyješ sochy všech Hokagů!! A nepůjdeš domů, dokud to nedokončíš!!"
"To je mi jedno!!! Stejne nemám nikoho ke komu bych se vracel!!!"
Možná to bylo ze soucitu, možná z toho, že má mist Iruka podobný život, ale najednou se nad klukem slitoval:
"Naruto, víš, říkal sem si, že až to všechno vyčistíš, mohl bych ti koupit nějaký rámen..."
Chlapcova tvář se náhle rozjasnila.
"Jo!!! Jo!!! Budu pracovat tvrdě!!! Budu slibuju!!!"
Příštího dne se konala maturitní zkouška. Všichni ji udělali...všichni, až na Naruta.
"Naruto?"
"Ano, Mistře Mizuki?"
Byl to zkoušjící, který hodnotil Narutův výkon při zkoušce, chtěl ho nechat projít, ale Iruka byl proti.
"Víš, Naruto. Iruka je vážný člověk jeho rodiče byli zabiti, když byl ještě dítě a on se o všechno musel postarat sám. Zasedl si na tebe možná proto, že v tobě vidí sám sebe."
"Ale já si přál odmaturovat."
"Dobrá tedy, povím ti tajemství."
Mizuki pověděl Narutovi o tajném svitku, který obsahuje tajné techniky. Naruto ho ukradl, aby mohl opakovat zkoušku. A tak se v noci učil nová jutsu, mezitím co všichni byli v pozdvižení. Iruka se vydal za Narutem do lesů. A našel ho...ale jak viděl, neodcizil svitek z žertu, ale proto, aby mohl trénovat. Náhle se z větví vyřítil roj kunajů. Iruku všechny do jednoho zasáhly.
"Naruto, dej mi ten svitek...Říkám ti pravdu..."
"Ne!!! To nesmíš Mizuki!" v zoufalství se Iruka snažil zastavit ho, ale nešlo to.
"Určitě víš o devítiocasým. On byl zapečetěn čtvrtým do dítěte. A to dítě, si ty. Ty jsi zabil Irukovi rodiče a zničil vesnici. Všichni ti lhali a nenáviděli tě. Iruka je jedním z nich!!!"
Mizuki roztočil Velký shuriken, který mu doposud vězel na zádek a hodil ho po Narutovi, ale ke svému cíli se nedostal...Iruka skočil do jeho dráhy...
"Proč?" Naruto se stále nemohl zpamatovat z toho přívalu zpráv.
" Mí, mí rodiče...poté co zemřeli, nezůstal nikdo, kdo by mi věnoval uznání nebo pochvalu. Vždycky jsem se choval jako idiot, aby si mě ostatní všimli. Protože jsem nebyl schopen vynikat ve věcech, jako je škola a získat si tak pozornost. Bylo to lepší než být nikým, a tak jsem hrál idiota dál. Bylo to bolestivé...byl jsem pořád sám, stejně jako ty, Naruto. Omlouvám se, kdybych odvedl lepší práci, třeba by ses teď nemusel tak cítit."
Naruto to ale už nevydržel a utekl... Utíkal pře celým světem...cítil se hrozně...Liška, co zabila spoustu lidí byla v něm, ještě hůř, on byl ta liška...
Naruto se schoval za strom a těžce oddychoval. Doběhli ho už i Mizuki a Iruka, stále ho hledajíc.
"Dokonce bráníš démona, co zabil tvé rodiče? Jsi idiot."
"Ne! to ty jsi idiot! Nedovolím, aby se svitku zmocnil někdo, jako ty."
"Nechápeš to? Já a Naruto jsme stejní. Pokud použiješ svitek, můžeš dělat vše, co se ti zachce. Není možné, aby ten kluk nevyužil své síly!"
"Jasně." Iruka se pousmál...
Naruto mezitím za stormem...
Věděl jsem to...Ani mistr Iruka mě kdesi hluboko...neuznává.
"Jasně, liščí démon by to udělal, ale Naruto je jiný...On je...Považuji ho jedním ze svých nejlepších studentů. Možná není nejlepší student, a je praštěný, takže ho nikdo nechápe, al euž ví, co to je cítit bolest v srdci. Už není liščím démonem...On je členem Skryté Listové vesnice. On...On je Uzumaki Naruto!!"
Naruto mezitím za storem roní slzy...nikdy si nemyslel, že tohle řekne mistr Iruka...
"Dobře, to je fuk. Zabiju tě!!"
Ale do ostří Mizukiho shurikenu se postavil Naruto...odrazil ho a odkopl útočníka stranou.
"Zkus to...a zabiju tě!!!"
"Ha klidně si to zkus, takovýho spratka jako jsi ty, zabiju jedinou ranou!"
Naruto se ale rozděli na tisícovku¨a Mizukiho hravě zvládl. Iruka nevěřil svým očím...tak tohle je schopen Naruto dokázat?
"Naruto? Pojď sem a zavři oči..."
Naruto poslechl.
"Už je můžeš otevřít...Gratuluji k odmaturování!"
Na Narutově čele se skvěla Irukova čelenka.
"Víš, možná bys me to mohli oslavit rámenem..."
Naruto to stále nemohl uvěřit...ale vrhl se svému milovanému učiteli kolem krku...

Rusové jsou parchanti!

14. září 2009 v 19:58 | Kreveta |  Literatura
RUSOVÉ JSOU PARCHANTI, nemorální, agresivní, necitelní, nekultivovaní a vůbec zlí. Jsou zodpovědní za většinu potíží tohoto světa. Jsou jiní než my.
To je asi tak souhrn z každodenních zpráv o Rusech. Ale občas sítem předsudků něco proklouzne, takové malinké znamení, které je tak čisté, pravdivé a skutečné, že na chvíli protrhne rezavějící železnou oponu a my spatříme nikoliv nepřátele, ale souputníky, kteří patří k našemu společenství radosti a bolesti.
Vezměte si třeba Nikolaje Pestrecova. Moc toho o něm nevím; nevím, kde teď je, ale řeknu vám, co vím.
Byl to šestatřicetiletý poručík ruské armády sloužící v Angole, daleko od domova. Jeho žena ho přijela navštívit.
Dvacátého čtvrtého srpna do Angoly vstoupily jihoafrické jednotky a zahájily ofenzívu proti černošským nacionalistickým partyzánům, kteří se tam uchýlili. Ve vesnici Ngiva jihoafričtí vojáci narazili na skupinu ruských vojáků. Čtyři Rusové byli zabiti a ostatní uprchli - až na poručíka Pestrecova. Ten byl zajat. což víme díky komuniké jihoafrické armády:
"Poručík Nikolaj Pestrecov odmítl opustit tělo své mrtvé ženy, která zahynula při útoku na vesnici."
Úplně jako tomu Jihoafričané nechtěli věřit, protože v komuniké se to zdělení opakovalo. "Šel k tělu své ženy a zůstal u něj, přestože ta žena byla mrtvá."
Zvláštní. Proč neutekl a nezachránil si vlastní kůži? Co ho přimělo, aby se vrátil? Je možné, že by ji měl rád? Je možné, že ji chtěl naposledy stisknout v náručí? Je možné, že potřeboval truchlit a vyplakat se? Je možné, že si uvědomil nesmyslnost války? Je možné, že pocítil nespravedlnost osudu? Je možné, že myslel na děti, narozené i nenarozené? Je možné, že mu vůbec nezáleželo na tom, co se s ním stane?
Je to možné. Nevíme. Nebo to alespoň nevíme jistě. Ale můžeme to odhadnout. Odpovědí je jeho jednání.
A tak teď sedí sám v jihoafrickém vězení. Ne jako "Rus", "komunista", "voják", "nepřítel" nebo něco takového. Jenom jako člověk, kterému v jistém okamžiku jenom záleželo na ženě víc, než na čemkoliv jiném.
Tohle je určeno vám, Nikolaji Pestrecove, ať se ocitnete kdekoliv, za to, že jste vtiskl hluboký smysl slibům, které jsou stejné na celém světě; že jste nádherně posvětil závazek, který je stejný ve všech řečech - "v dobrém i zlém, v radosti i nepohodě, v nemoci i zdraví, v lásce a úctě až do smrti, k tomu mi pomáhej Bůh". Pozvedl jste tu víru a dodal jí lesku. Bůh vám žehnej!
(Ale ti Rusové jsou parchanti, nemorální, agresivní, necitelní, nekultivovaní a vůbec zlí. Jsou zodpovědní za většinu potíží tohoto světa. Jsou jiní než my.)
Jasně.
___________________________________________

Takže tohle je povídka, která mě vzala u srdíčka...doufám, že i vás. Nemohla jsem odolat ji sem nenapsat. Je od Roberta Fulghuma z knihy Všechno co opravdu potřebuji znát k životu jsem se naučil v mateřské školce. Moc hezká! A hlavně, bohužel, pravdivá. :(


Kreslení :)

13. září 2009 v 20:23 | Kreveta |  Moje kreslení
Takže ten první sem měla z předlohy z deviantartu ale ten druhý sem si vymyslela celý sama i to oblečení...snad se líbí :D


Konec Světa?

13. září 2009 v 20:06 | Kreveta |  To co nikdo nečte...aneb oznamy a moje kecy
no jo taky sem slyšela...konec světa...roku 2012 končí májskej kalendář...ale někdo říká, že příde někdo jako byl třeba Ježíš Kristus a začne nová éra...nakonec je to taky jen májskej kalendář a egypťani a další civilizace mají konec světa až dýl :D

no konec keců...tu video:


je to původně od Nashijo Uchihy tak si to taky plsky dejte na blog :D

Dotazík

11. září 2009 v 13:59 | Kreveta |  To co nikdo nečte...aneb oznamy a moje kecy
Ahojík lidičky. Mám dotaz. Napadlo mě, že bych začala psát novou "povídku". Bylo by to přesně jako v manze z Naruta. Začala bych psat od prvniho dílu. Pls lidičky napište mi do komentíku, co si o tom myslíte. Arigato :D

Diplomek pro mě od nového eSbénka Rini Takashi

9. září 2009 v 18:59 | Kreveta |  Diplomky
Mocinky děkuju je kawaii!

Sakuřina volba 3

9. září 2009 v 18:57 | Kreveta |  Sakuřina volba
Sasuke si připravil kunai, mezitím co Naruto vyvolal stínové klony. Pro Sakuru to byla ale hračka a za chvíli byli oba spoutáni v bezvědomí.
"Sasuke?"
"Hm?"
"Si tu?"
"Ne asi blbče..."
"Si taky spoutanej a nemůžeš se hejbat?"
"Jo. Podcenili sme jí. Vždycky byla slabá. Je to mrcha a děvka. Musela nás něčim nadrogovat, protože se nemůžu hejbat a vydim rozmazaně. Co ty?"
"Jo. Tak to sme na tom stejně. Nikdy by mě nenapadlo, že Sakura je schopná něčeho takovýho. Je to hnus...co z ní udělali..."
"Hm..."
"Tak už jste vzhůru?" byla to Sakura. Posměšně na oba pokukovala.
"Cos to s náma udělala?!" vykřikl Sasuke.
"Neboj. Je to jen droga aby ses nemohl hejbat. Za pár hodin by měla přestat fungovat..."
"Pusť nás!" Naruto už se neovládl.
"Na to zapomeň. Ostatně, proč bych to měla dělat?"
"Protože jsme tvý přátelé! Já i Sasuke jsme tě od tvého odchodu pořád hledali. Dokonce i pár minut před tím než jsi na nás skočila jsme tě hledali!"
"Přátelství. Já už těmhle věcem nevěřím. City jsou pro slabochy."
"Ale vždyť jsi je dřív měla. Dřív, když jsme byli ještě tým 7!"
"Ano, dříve ano. Ale to už je dávno. Před léty jsem tě milovala Sasuke...ale ty jsi mě nenáviděl...já, myslela jsem si, že s pro mě zbořil celý svět...toho dne, kdy jsem ti vyznala své city...a ty jsi mi řekl, že jsem, a vždycky budu...otravná. Zlomil si mi srdce Sasuke. Ale teď už nejsem ta slabá Sakurka, co se vždy musela schovávat ve stínu ostatních, aby ve světě shinoby přežila. Teď už ne." Potom Sakura odešla.
Celé roky to v sobě dusila...a teď, to konečně vyplula na povrch. Musela jim to říct. Neovládla se. Proč je ale ndokázala zabít? Ta otázka jí celý den, dokonce i v noci běžela v hlavě. Zeslábla sand? Ne to určitě ne. Stále jen trénuje. Nemohla zeslábnout.
Mezitím ve vězení:
"Co to bylo?" nechápal jako vždy Naruto.
"Výbuch emocí?" nedokázal si Sasuke odpustit ironickou poznámku. Vždycky si myslel, že je Sakura jen obtížným hmyzem. Slabá, že jí musí vždy všichni ochraňovat. Ale zjevně se mýlil. Nebyla až tak bezmocná a slabá jak se domníval. Ale taky si nemyslel, že tu bude trčet dalších pár minut. Už se muvracela jeho síla. Rychle se osvobodil a pomohl Narutovi. Oba utíkali, jak nejrychleji mohli, ale na cestě potkali Sakuru.
"Kam si jako myslíte, že dete?" ani se nemusela nějak zvlášť namáhat a už byli oba na zemi. 4ástečně díky drogám, částečně díky Sakuře. Problém byl v tom, že se Sasuke ošklivě udeřil do hlavy o zeď když padal, prorazil si kost, a začala mu s rány stříkat krev všude kolem. Sakura ho ihned dotáhla do postele a začala mu léčit ránu. Ani nevěděla, proč to udělala, možná vzpomínka na staré časy, možná jen chvilkoví záchvěv sentimentalismu, ale právě teď ležela její dávná láska u ní v posteli, Naruto na gauči a Sakura netušila, co bude dál...

Srry lidičkové, že je to tak krátký, ale nejen Sakura, ale i já nevím jak dál :-D Doufám že se dílek líbil :D

Diplomek pro mě od SB LeriQwen

6. září 2009 v 19:45 | Kreveta |  Diplomky
Móóóc pěkný! Děkuju! :D



Sakuřina volba 2

1. září 2009 v 15:56 | Kreveta |  Sakuřina volba
Ahoj liďouškové! Hrooozně mooooc se omlouvám, že jsem sem nic moc nepřidávala, ale hlavně, že povídku píšu až teď. To víte, nejsou lidi :-D
Každopádně tu jest povídka :D

"Sakuro, chce vás vidět Orochimaru." Růžovláska si zrovna brousila zbraně, a tak nebyla zrovna nadšená, že jí Kabuto, ten úlisný poskok, zase otravuje. "Doufám, že to bude aspoň stát za to." Procedila Sakura mezi zuby a nakvašeně odešla.
"No konečně si tady." "Nechápu, proč za mnou nepřídeš ty, když něco chceš. Vždycky lítám já za tebou!" vyjela na něj růžovláska, ale Orochimaru to nevnímal, byl na to zvyklý. Jasně, že ho to ze začátku sralo, ale teď, po třech letech, to byla jeho denní rutina. No kdopak by si nezvykl?
"Udělej něco konečně s těma chudáčkama, co za tebou pořád lezou. Ten Sasuke a ještě ten devítiocasej spratek mě už vážně serou. Docela dost rychle se přibližují k našemu úkrytu. Je zřejmé, že ho nenajdou, ale jak známo, Kabuto ti pořád nevěří, tak o nich pořád žvatlá a už se to nedá poslouchat. Zbav se jich. Co nejrychleji. Jasný?" "No jo pořád. Ale stejně nechápu proč mi Kabuto nevěří?! Vždyť pro vás pracuju už jak dlouho! A důvěra nikde?!" "No tak, uklidni se, na mě neřvi! Vyřiď si to s nim, ale až zabiješ ty dva!"
Mezitím Naruto a Sasuke:
Dostali domněnku, že by tu Sakura někde mohla být. Ta domněnka byla od Sakury, oni to ale nevěděli. Sakuře vždycky, už od útlého dětství přezdívali malý génius, a tak pro ni nebylo vůbec těžké na takovou malou lest přijít.
"Naruto, víš jistě, že jdeme dobře?" pronesl otráveně Sasuke. "Jasně, že vím! Bylo tam: Jděte do nejhlubší části lesa. Větve stromů vám tam budou připadat strašidelné. Vidíš?! A tohle křoví vypadá jak Halina Pavlovská!" "No jo, tak se nerozčiluj."
"Takže jste přišli?" povídá dívka výsměšným tónem.
Oba se podívali do větví stromů. To co viděli, je ale šokovalo. Jejich stará kamarádka. Stála tam. Ve větvích stromů. Opovržený úsměv jí hrál na rtech. "Že vám to ale trvalo." Další jízlivá poznámka. Sasuke hned pochopil, že to ona psala ten vzkaz, a že oni jí na to jak dva blbečci naletěli. Naruto stále, jako vždy, nic nechápal. "Sakuro! Hledali jsme tě celou dobu, co jsi byla pryč! A konečně jsme tě našli!" Naruto ˇbyl celý šťastný. Úsměv mu ale dlouho nevydržel, jakmile uviděl Sakuřin výraz. Výraz vítězství. Všechno pochopil. Ale příliš pozdě. Sakura seskočila z větví stromů přímo mezi ně...